Satan na Svaté Hoře

Autor: Ladislav Malý

Nadpis pro svou krátkou úvahu jsem si vypůjčil od P. Josefa Miklíka C.Ss.R., jemuž v roce 1932 vyšla v nakladatelství Kropáč a Kucharský, Praha, stejnojmenná kniha. O čem kniha je?

P. Miklík na 133. stranách knihy dokumentárně perfektně popisuje život Juliány Steimlové z Hohenau z Bavorska na konci devatenáctého století. Dívka byla ve svých osmi letech postižená nemocí, která nesla všechny znaky posedlostí ďáblem; při jejích záchvatech jí například z úst vycházel hrubý mužský hlas, jenž odpovídal kněžím latinsky apod. Rodina dívky byla nešťastná, za záchranu své dcery museli prodat živnost i dům, ale tehdejší lékaři jen krčeli rameny. Až místní kněze v Hohenau napadlo, odvést milou Juliánu na Svatou Horu do Příbrami.

V červenci roku 1881 odjeli rodiče s Juliánou do Čech na Svatou Horu. 11. července začalo v Pražské kapli exorcistní řízení; trvalo další dny, neboť ďábel zatvrzele v těle postižené setrvával. Až 15. července v pátek měly být modlitby kněží vyslyšeny. Zlí duchové doslova řekli: Od Vaší milostivé matky Boží budeme vypuzeni. A tak se také ve tři hodiny odpoledne, kdy na kříži zemřel náš Spasitel, stalo: Juliána Steimlová byla od ďábla osvobozena. Exorcismus prováděli P. Alois Polák a P. Antonín Zeman, oba čeští kněží.

Knížka je vybavena fotografiemi, bohatým poznámkovým a vysvětlujícím aparátem, odkazuje na svatohorský archiv, kde jsou pod číslem XIV. uchovány tři dopisy adresované tehdejšímu rektoru Svaté Hory P. Klimentu Vlasákovi, a také zaznamenán celý proces exorcismu.

Dneska, kdy je církev v rozkladu, kdy se ďáblu podařilo církev zesměšnit, masy lidu obrátit proti Bohu, podařilo se mu neprozíravou politikou liberálních demokracií svět přivést na pokraj světové války -, vidíme, že je nutné se k Bohu stále obracet s prosbou o milost a sílu Ducha svatého. Současně nesmíme zapomínat na duchovní nehmotné dědictví našeho národa, k němuž záchrana Juliány na Svaté Hoře bezesporu patří.

A tak jsme já a můj kolega, Vít Cigánek, chtěli uctít památku na záchranu Juliány aspoň jakousi malou deskou, která připevněna na zeď Pražské kaple na Svaté Hoře, by věřícím i nevěřícím návštěvníkům Svaté Hory připomínala nejdůležitější data a jména tehdejšího vpravdě zázraku.

A s jakou jsme se potázali?

13. dubna 2022 jsem zaslal e-mail na vedení Svaté Hory s uvedením naší prosby instalovat na zdi Pražské kaple malou desku, a také vyjádřením podpory naší snahy.

Odpověď: Bohužel není žádoucí, aby docházelo v areálu Svaté Hory umisťování pamětních cedulí nebo pomníčků. Otázku jsme zde řešili před několika lety při rekonstrukci Svaté Hory, a to s Národním památkovým ústavem, a i s Památkovým odborem Krajského úřadu Středočeského kraje a zaujali jsme toto společné stanovisko. S pozdravem a přáním všeho dobra, P. David Horáček CSsR.

S tímto vyjádřením jsem se neuspokojil, a odepsal, aby lépe zdůvodnili svoje stanovisko.

Odpověď přišla záhy:

Pěkný den, pane Malý.

Vážíme si Vaší snahy a ochoty umístit a informovat příchozí o dokonaném zázraku.

O umístění pamětních desek, informačních tabulí a podobně nemůžeme rozhodovat samostatně. Jsme NPK a proto jakékoli zásahy, změny, úpravy musíme vždy konzultovat s NPÚ a Památkovým odborem na Krajském úřadě. Celý proces je velmi administrativně i časově náročný. Je potřeba doložit přesné zakreslení (kóty), místa, kde by byla deska instalována. Také způsob uchycení do zdí. Materiál, velikost, barevnost, fonty písma celé desky je potřeba připravit jako podklad již k prvotnímu jednání. Dále také kým bude deska vyrobena a kým instalována. K tomu bude potřeba oslovit restaurátora s licencí, který předem navrhne způsob uchycení do zdi a po schválení celé dílo provede.

Je toho skutečně mnoho, co je potřeba doložit a splnit.... a to s nejistým výsledkem ze stany památkové péče. Věřte, prosím, že skutečně nezáleží jen na naší vůli a přání.

S přáním pěkného dne PhDr. et Mgr. Jan Traxler.

Nevím, možná že má pan doktor Traxler pravdu a nelze do zdí památkově chráněné stavby jen tak leccos natlouct. Jenže tahle deska by informovala veřejnost o náboženské činnosti kněží na Svaté Hoře, a to, domnívám se, má přednost před nějakými sekulárními předpisy. Když se chce, hledají se způsoby, když se nechce – hledají se důvody. Zkrátka a jasně: Paměť národa o dokonaném exorcismu je v rozporu s liberální katolickou církví, která má všechny předpoklady stát se jednou „církví“ New Age-, a nějaké zázraky, nebo vyhánění ďábla? To je veteš pro fanatiky…

V osmdesátých letech minulého století vládl na Svaté Hoře P. Adler, šéf Pacem in Terris, tehdy to byla část prorežimní katolické církve. P. Adler zřejmě miloval zlato, na prstech pravé ruky se mu blyštěly masívní zlaté prsteny. Tenkrát jsme mu říkali satan na Svaté Hoře…

Čas oponou trhnul: Adlery na Svaté Hoře vystřídali jiní byrokrati a katoličtí liberálové -, ale jedno je zřejmé – satan na Svaté Hoře zůstává i nadále.

V Praze, 28. dubna 2022, http://www.narodnikonzervativci.sweb.cz