Z dějin papežských voleb, herezí a schizmatu

Forma volby papeže byla v historii různá:

1) právo designace – žijící papež ustanovil svého nástupce. Příkladem je apoštol Petr, který vysvětil na římské biskupy své nástupce Klimenta, Lina a Kléta. Tato praxe byla obnovena papežem Symmachem roku 499. Designace byla praktikována při volbě Felixe IV. (526-530), Bonifáce II. (530-532), Vigília (537-555).

2) Papeže volil klérus i lid – Sv. Cyprián píše ve svém listě Antoniánovi o papeži Kornéliovi: „Byl vybrán na základě vysvědčení téměř všech kleriků, na základě hlasování tehdy přítomného lidu a souhlasu staroslavných biskupů i zdatných mužů.“ Tedy volby se zúčastnila celá obec. To byla převážná praxe v prvních třech stoletích.

3) Papeže vybírala Teofilaktova rodina – papežství bylo vydáno zcela napospas římské patricijce Marosii. Za svou volbu jí vděčí Jan X. (914-928), Lev VI. (928), Štěpán VII. (928-931) i Jan XI. (931-935), který byl jejím vlastním synem. Její druhý syn Alberich II. (932-954) pak rovněž jmenoval několik papežů. Postaral se, aby byl za papeže zvolen i jeho zhýralý osmnáctiletý syn Octavián, tedy Jan XII. (955-964).

4) Papeže vybírají kardinálové – Mikuláš II. vydal v roce 1059 dekret o volbě papeže. Kardinální biskupové se měli nejprve mezi sebou poradit a vybrat vhodného kandidáta. Pak měli k rozhodování přizvat klérus a nakonec si vyžádat souhlas prostého římského lidu. Tedy nevolili jen kardinálové, ale byl nutný i souhlas kléru a lidu.

5) Papeže vyhlásil lid

Tímto způsobem byl zvolen Řehoř VII. (1073-1085). Masy lidu na pohřbu předešlého papeže volaly: „Ať je Hildebrant naším papežem!“ Vytvořili tak silný nátlak, že v rozporu s církevním právem i zvyklostmi se tento mnich stal papežem.

Podobná volba se stala už roku 236. V chrámu, kde měla proběhnout volba papeže, se náhle snesla z nebe holubice na Fabiánovu hlavu. Na to zvolal veškerý lid s nadšením a jednohlasně: „Hoden (axios)!“ Lid tohoto křesťana uchopil a dosadil na římský biskupský stolec.

6) Volí kardinálové, ale ve skutečnosti mocné rody

V pozdější době měly na volbu papeže silný vliv mocné rody Kolonů a Orsíniů. V současné době je celý bergogliánský Vatikán pod vládou zednářů. Tito muži v zástěrách s kružidly využívají různé církevní procedury k prosazení svých cílů, včetně volby papeže.

7) Mimořádná volba

V mimořádných podmínkách musí být i mimořádný způsob volby, aby vůbec mohl být zvolen pravověrný papež, a ne heretik či člověk podřízený systému zednářské nadvlády.

Současné předpisy, které určují, že papežem může být zvolen jen kardinál, nejsou žádným dogmatem církve.

Je třeba také vědět, že církev je postavena na apoštolech a prorocích (Ef 2,20). Když lidská struktura začne sebelikvidační proces, Bůh ve své prozřetelnosti zasáhne do papežské volby neobvyklým způsobem. Tak se to stalo 14. října 2019, kdy východní církev slaví svátek Pokrovu Přesvaté Bohorodičky. Osm biskupů východního obřadu, po zralém uvážení a po modlitbách, vybralo a vyhlásilo platného papeže. Celý morálně zkorumpovaný systém Vatikánu už v dnešní situaci neskýtal naději výběru pravověrného papeže a František Bergoglio je pro své hereze neplatným papežem. Zvolený arcibiskup volbu ještě veřejně nepřijal, ale ani nezamítl.

Schizma

V církevních dějinách bylo schizmat více. Všimněme si aspoň některých:

1) akakiánské schizma, kvůli herezi monofyzitismu, od dob papeže Felixe II. (483-492)

2) velké schizma 1054 a vznik pravoslaví

3) západní schizma 1521 a vznik protestantismu

Je potřeba rozlišovat mezi schizmatikem, který se oddělil od viditelného papeže, a heretikem, který se oddělil od Krista. Schizmatik může být spasen, ale zatvrzelý heretik ne.

II. vatikánský koncil svými zakódovanými herezemi postavil katolíky na falešnou cestu, která nevede ke spáse. Bergogliova synodální cesta v důsledku vede k vytvoření jedné anticírkve New Age – synagogy satanovy. V ní vytvoří falešnou jednotu pohani a satanisti s katolickými i nekatolickými apostaty. Všichni, kteří nemilují pravdu, se v ní sjednotí.

Naopak vnitřní jednotu v Kristu dnes tvoří lidé, kteří hledají pravdu, ať jsou to katolíci či nekatolíci. Staví se proti systému globalizace, genderu, proti digitalizaci člověka, nebezpečné vakcinaci, čipizaci a satanizaci.

Právoplatní a neprávoplatní papeži

Prvním neprávoplatným papežem byl mučedník Hippolit (217-235), pak následoval Novacián (251-258) a Ursínus (366-367). Zvláštním obdobím dějin je dvojpapežství. Jeden papež byl v Římě, druhý v Avignonu. Křesťanstvo už předtím sice několikrát zažilo zápas papeže a vzdoropapeže, spory však nikdy netrvaly tak dlouho a nikdy nebylo tak nejasné, kde a kdo je pravý papež. Za jedním i za druhým stáli známí světci, Evropa byla rozdělena, jedni uznávali jednoho, jiní druhého. Ironicky řečeno, až díky konciliaristické herezi na Kostnickém koncilu (1414-1418) se podařilo schizma překonat volbou Martina V.

Proč rozdělení nastávala? Byla výzvou k pokání, především za světácký život církevních prelátů. Ti však pokání nečinili. Proto za sto let po trojpapežství nastalo velké západní schizma spojené s Martinem Lutherem.

V současnosti nastala absurdní situace. Dnes se oddělit od Bergoglia, který okupuje papežský stolec, není schizmatem, protože tzv. František je arcikacíř. On úřad opustit nechce, proto pravdivý katolík, věrný Kristu, musí opustit Bergoglia i bergoglianismus.

Z pohledu historie hodnotíme i současnou církev. V celé historii se nikdy nestalo, aby hlava církve tak systematicky likvidovala základní pilíře věrouky a morálky a masově, pod falešnou poslušností, převáděla katolíky ne do pravoslaví či protestantismu, ale přímo do satanismu! Ten je spojen s privilegováním genderu, LGBTQ, modlářstvím k Pačamamě i homosexuálními sňatky. To už není pravověrný Vatikán, to je duchovní Babylon, nevěstka antikristova! Důsledně likviduje i poslední zbytky pravověrnosti, která je podmínkou spásy.

V čele Kristovy církve nemůže být arcikacíř a jeho nástupci, i když by je zednářští bratři jistě lehce zajistili podle Bergogliova hesla – fratelli tutti! Oni už dnes de facto řídí Vatikán i papežské volby. Po odchodu Bergoglia nastoupí buď varianta A, tedy pokračovatel Bergoglia, anebo varianta B, tedy zevnějškově pravověrný papež, který ale legalizuje Bergogliův rozklad. Je ještě i jiná varianta. Strašení schizmatem je jen manipulace, aby se věřící báli oddělit od apostaze. Cílem člověka je spasit duši, a ne zůstávat ve struktuře, která viditelně zradila Krista a Jeho učení a na které spočívá Boží prokletí, anathema (viz Gal 1,8-9). Pokud se mimořádným způsobem zrealizuje alternativa s papežem, který se postaví proti herezím bergoglianismu, upřímní katolíci budou mít východisko. Musí ale počítat s pronásledováním i mučednickou smrtí.

Velkou nadějí je americký kontinent, protože Evropa je otrávena německými heretiky, kteří už ztratili rozum a prosazují sňatky sodomitů. Tento německý náboženský fašismus prosazoval i hereze II. Vatikána. Ovoce dnes žneme.

Obracíme se s výzvou na katolické biskupy a kněze Spojených států i všech států Střední a Jižní Ameriky: Usilujte o pravou reformu! Oddělte se od Bergoglia a jeho apostatické synodální cesty a přijměte pravověrného papeže, který zabezpečí obrodný proces na americkém kontinentu. Obroda se pak rozšíří i na ostatní kontinenty.

Upřímní katolíci jsou v nebezpečí, že podlehnou demagogii pomocného biskupa Schneidera, který zdánlivě odsuzuje hereze, ale heretika Bergoglia prosazuje jako viditelnou hlavu církve. Ovlivňuje zvláště kněze Bratrstva sv. Pia X. Ve skutečnosti je ale v přímém rozporu s jeho zakladatelem, arcibiskupem Marcelem Lefebvrem, který se jako první jasně postavil proti heretickému koncilu. Druhý Vatikán jasně odsoudil i bývalý nuncius USA, Carlo Maria Vigano. Schneider na rozdíl od nich mluví jen o kosmetických úpravách, ale koncil neústupně brání.

Co řekl arcib. Lefebvre o koncilu? „...odmítáme a vždy jsme odmítali následovat Řím neomodernistických sklonů, které se jasně projevily na II. vatikánském koncilu a po koncilu ve všech z něj plynoucích reformách.“

Vycházíme z historie i ze současné situace a vyzýváme všechny upřímné katolíky k modlitbě. Denně se modleme svatý růženec, pokud možno v čase od 20:00 do 21:00 hodin. Modleme se v jednotě na úmysl pravověrného papeže i za biskupy amerického kontinentu, aby učinili krok víry k záchraně církve.

+ Eliáš, Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr, + Timotej OSBMr, Biskupové sekretáři