Má mít Česká republika strach z povodně?

Autor: Emanuel Svoboda

Ve 20 století bylo deset velkých povodní v ČR a je alarmující, že od roku 2000 proběhlo v ČR doposud šest velkých povodní a z nich ta nejničivější byla v povodí Labe a Vltavy v roce 2002. Velký nárůst počtu ničivých povodní v ČR lze vysvětlit zhruba více změnami a mezi ně patří například větší oteplování Atlantického oceánu a Středozemního moře, a to hlavně v období při vrcholech slunečních cyklů; naposledy se tak stalo v letech 2002 a 2013 při velkých povodních na Labi a Vltavě. Další skutečností pro vznik velkých povodní je například velké odlesnění v lesích v ČR vlivem napadání lesních stromů hmyzími škůdci, a to hlavně kůrovci. Na místě vykácených lesních stromů sice ve většině případů v krátkém čase v ČR byla učiněna výsadba nových malých lesních stromků, ale je známo, že porosty malých lesních stromů nemají tak velkou schopnost zadržovat větší vodní srážky jako porosty starých lesních stromů.

ČR se také změnilo v zhruba posledních 30 letech zemědělské obhospodařování hlavně orných zemědělských půd, a to v tom, že se snížily stavy hlavně hovězího dobytka; zhruba o jednu třetinu dřívějších stavů a z tohoto důvodu se na orné zemědělské půdy nedodává potřebný hovězí hnůj se slámou. Omezilo se také množství kompostové zeminy dodávané na ornou zemědělskou půdu a obě tyto skutečnosti vyvolaly stav velkého zmenšení organické hmoty v orných půdách v ČR. Omezila se také v ČR hluboká orba orných zemědělských půd, kterou se dostávala organická hmota do hlubších půdních vrstev. Všechny výše popsané skutečnosti vedly ke stavu, kdy při vydatných dlouhodobých vodních srážkách zemědělské orné půdy hůře vsakují vodu a ta potom z polí rychle odtéká a vytváří se tak hluboké vodní erozní rýhy a vodou jsou potom odplavovány vrchní nejúrodnější půdní vrstvy.

Další negativní skutečností v menším zadržování vody v ČR je například to, že se v ČR za zhruba posledních 30 let zastavělo na jejím území zhruba 250 tisíc hektarů zemědělských půd různými stavbami, jako rodinnými domy, dálnicemi, skladovacími a výrobními halami, velkými nákupními středisky s parkovacími místy. Zvýšila se také plocha lomů s těžbou nerostných surovin, tedy také ploch se sníženou schopností zadržovat vydatné vodní přívaly. Příští vrchol sluneční aktivity nastane přibližně v letech 2024, nebo 2025. Bude budoucí předpokládaná velká povodeň v ČR větší než povodeň v roce 2002? Budou škody způsobené touto velkou povodní větší než v roce 2002? Jaká opatření provedly minulé vlády v ČR k zmírnění budoucích velkých povodňových škod? Jaká opatření provedla k zmírnění budoucích velkých povodňových škod současná vláda? Kdo uhradí postiženým budoucí velkou povodní vzniklé velké škody na majetku v ČR? Které státy poskytnou ČR finanční a materiální pomoc po budoucí velké povodni v ČR?