Nová evropská šlechta

Autor: Richard Sulík

Obyčejní lidé v jednotlivých státech, které patří do EU, tak ti se mohou jednoduše zbláznit, pokud mají tuto novodobou levicově-liberální šlechtu finančně zajistit, neboť ta jejich čelní elita „nemá jeden žaludek, ale nejméně 5 a hlav alespoň 7, jako nějaký sedmihlavý drak; a to je vlastně jen jedná jediná osoba!

Vždyť si jen všimněme současného předsedy Evropského parlamentu, Martina Schulze, jehož měsíční plat činí 29 000 €! Dobře vidíte, je to 29 000 eur (783 000 Kč)! Jak může jediný člověk měsíčně dostávat tolik peněz a utratit tolik tisíc eur? A to není ještě všechno! Pěkně si přečtěte tento přeposílaný komentář Richarda Sulíka a přinejmenším se Vám „protočí oči“, kolik činí roční rozpočet na tuto „Evropskou hydru“!

Inu, přeji Vám alespoň „pěkný zážitek“, když budete tento komentář číst a nad ním se zamýšlet. Komentář Richarda Sulíka: Nová evropská šlechta. Kdysi jsme měli krále, vévody, knížata, jen na francouzském dvoře Ludvíka XIV. se motalo kolem pěti tisíc „funkcionářů“. Tito měli samozřejmě k dispozici další tisíce služebníků. K tomu platilo Ludvíkovy pověstné „Le etat c’est mois“ (Stát jsem já). Takto, či takto podobně, to fungovalo prakticky ve všech evropských zemích …

Dnes máme Novou evropskou šlechtu. Namísto králů, vévodů, knížat apod. máme evropskou komisi, evropský parlament a Vysoký úřad pro zahraniční politiku na čele s Lady Ashton. (Věděl někdo, co ona vlastně dělala, když byla ve funkci? Nebo dnešní Federica Mogherini?) Každý si drží samozřejmě své služebnictvo, dnes se to však jmenuje sekretariát.

Například sekretariát předsedy Evropského parlamentu, Martina Schulze, sestává z 38 pracovníků! Nachází se v něm samozřejmě šéf sekretariátu a jeho zástupce, kteří mají 8 asistentů a poradců. Dalších 5 asistentů a poradců má na starosti protokol a kalendář s termíny, dalších 5 se stará o vnitřní záležitosti a 6 o vnější. O tisk se stará 8 pracovníků, osobní číšník, řidiči a jeden „Clerical asistent“ (Jen „Pánbůh“ ví, co to znamená!).

Nižší šlechtici v Evropském parlamentu se jmenují místopředsedové, kteří také mají „svůj dvůr“ a ještě nižší se jmenují poslanci. I ti mají slušné peníze na svůj dvůr (cca 25 tisíc € na asistenty a kanceláře). Mimochodem, evropští poslanci jsou jediní, které máme možnost volit, a proto nesmí rozhodovat prakticky o ničem. Evropská komise je v podstatě totéž, jen mnohem větší.

Král je předseda komise (29 tisíc € měsíční plat), nižší šlechtici jsou komisaři (24 tisíc €), pod nimi generální ředitelé (22 tisíc €), ředitelé (18 tisíc €), vedoucí oddělení (13 tisíc €), osobní asistenti (12 tisíc €) atd. atd. Jen Evropská komise zaměstnává 24 tisíc lidí, celkem Evropská Unie má do 60 tisíc zaměstnanců, s ročním rozpočtem na své potřeby a provoz, kolem 10 miliard €! (Jen pro představu jde o 270 000 000 000 Kč.) To je skutečná šlechta, ani ta středověká se neměla lépe!

Jsou však i rozdíly. V minulosti např. takový šlechtic nemusel nic dělat, stačilo být šlechticem. To dnes možné není, dnešní šlechtici musí práci alespoň imitovat. A tak vymýšlejí hlouposti, jednu za druhou. Pod záminkou, že je musí chránit před vším možným, ztrpčují slušným lidem život. Jednou zakážou mentolové cigarety, jindy klasické žárovky, pak zakážou pracovat více než 48 hodin týdně, přikážou podporovat neefektivní fotovoltaické elektrárny a zároveň by chtěli být nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa. Alespoň tak si to napsali do Lisabonské strategie a později do Strategie 2020. Vždyť papír snese hodně. Vůbec, v počtu vyprodukovaných dokumentů Evropská Unie neohroženě vede!

Podstatný problém je však jiný. I nová evropská šlechta si myslí, že zákony a pravidla pro ni neplatí. A tak je vesele porušují — například článek 125 Evropské ústavy, který říká, že „každá země ručí za své závazky sama“. Náklady hradí poddaní, po novém — evropští daňoví poplatníci! Kdo by si náhodou stále myslel, že žijeme ve skutečné demokracii, ať zkusí zodpovědět následující otázku: „K jakým volbám musím jít, pokud nechci, aby např. pánové Martin Schulz, Donald Tusk, Jean-Claude Juncker, Draghi a jiní vedoucí představitelé Evropské unie — jež nikdo nevolil — nyní rozhodovali o mém osudu?“ Odpověď: „Takové volby neexistují, šlechta se přece nevolí!“

PS: Mimochodem: stejnou otázku si můžeme klást v menším rozměru v naší zemi. Nač (a za kolik peněz) si platíme ten obrovský perzekuční a diktátorský byrokratický aparát, naprosto nesmyslně přebujelou vládu, stejně tak přebujelý počet ministerstev a absurdně obrovský počet zaměstnanců každého ministerstva, nač potřebujeme dvě komory parlamentu s 271 členy, z nichž každý má kromě svých platů množství náhrad za výdaje, které si normální lidé platí přímo, též suity poradců a podržtažků a asistentů. A mohli bychom pokračovat dále. Stát, stejně jako EU, je zbytnělý, centralistický, byrokratický moloch, který parazituje na životech lidí. Jiný účel nemá!